Energeticky účinné budovy mohou být časovanou bombou.
Naše domy jsou obalovány stále větším množstvím izolace, která má zvýšit jejich energetickou účinnosti a učinit je tak přívětivějšími k životnímu prostředí. Ovšem pokud má tuto izolaci tvořit lehčená plastová hmota, je zároveň ohrožena jejich požární ochrana. Pokud izolaci zchvátí požár, celý dům shoří jako svíčka. To tvrdí Ville Bexander, technik požární ochrany a poradce v oblasti požární ochrany budov Švédského sdružení požární ochrany. „Požár se může dramaticky rozšířit v řádu několika minut. Hořící plastová hmota začne okapávat ze střechy a zdí. Rychle se začne tvořit kouř. Pro záchranáře je to noční můra,” říká Ville Bexander.
Švédské sdružení požární ochrany je nezisková, nezávislá členská organizace, jejímž cílem je dosáhnout stavu, kdy bude celé Švédsko ohnivzdorné. Sdružení v současnosti bije na poplach v souvislosti se stále častějším využíváním lehčené plastové hmoty v budovách. „Je to riskantní řešení,” říká Ville Bexander.
Konstrukce a izolace bývaly až doposud ve švédských domech poměrně nehořlavé. Betonové konstrukce a minerální vlna nehoří. Ani dřevěné konstrukce pokryté sádrokartonovými deskami nejsou mimořádně vznětlivé. Ovšem na trhu se stále častěji objevují nízkoenergetické nebo pasivní domy, u kterých je lehčená plastová hmota součástí kostry zdí a občas i střechy. Příkladem menších subjektů nabízejících tato řešení jsou firmy Ziphouse a Nya Emrahus. Stavební systém Legolit se rovněž sestává z bloků lehčeného plastu, které se doplní nosnou betonovou konstrukcí, přičemž zdi naplněné lehčenou plastovou hmotou představují nebezpečí výbušného požáru.
„Pokud se rozhodnete stavět s použitím lehčené plastové hmoty, je nutno zcela zamezit styku tohoto plastu s otevřeným ohněm, například prostřednictvím sádrokartonových desek a nehořlavé izolace na vnitřní i vnější straně,” říká Ville Bexander.
„Ovšem v průběhu let se ve zdech budou tvořit díry nebo bude docházet k instalaci nových oken a dveří. Pokud tyto díry nebudou znovu vyplněny, a pokud odhalené části plastu nebudou znovu skryty sádrokartonovými deskami nebo podobnými materiály, bude konstrukce vystavena riziku vzniku požáru a jeho rychlého šíření,” vysvětluje.
„Dorazí-li hasiči na místo požáru deset nebo patnáct minut poté, co dispečink SOS vyhodnotí poplašné hlášení, budovy již nelze často zachránit. Sprinklerový hasicí systém, který rychle požár uhasí, může být jediným způsobem ochrany vás samých a vašeho majetku.
Pokud se ale požár dostane až k plastu, nepomůže ani sprinklerový systém,” vysvětluje Ville Bexander. Samuel Nyström, technik požární ochrany z hasičského a záchranného útvaru města Jönköping, souhlasí.
„Budovy s fasádami s takzvaným jednostupňovým těsněním rovněž představují riziko, konkrétně fasády tvořené omítkou nanesenou na izolaci přímo přes prvek konstrukce nebo dřevěné obvodové zdi. Pomocí této technologie bylo v letech 1995 až 2007 postaveno 15 000 až 30 000 budov, přičemž mnoho z nich i s použitím lehčené plastové hmoty, ostatní s použitím minerální vlny.Následky hoření lehčené plastové hmoty mohou být velmi závažné nebo dokonce mohou znamenat úplnou ztrátu. V případě použití izolace z minerální vlny nebo jiného typu nehořlavé izolace by škody byly značně menší, nebo by požáru bylo možné zcela zamezit,” říká.
Toto řešení bylo kritizováno kvůli přílišné náchylnosti k poškození vlhkostí. Nicméně pokud tvoří izolaci fasády lehčená plastová hmota a dojde k odpadnutí kusu omítky, může budovu zachvátit mohutný požár fasády, který se může rozšířit i do budovy,” vysvětluje Ville Bexander.
Právě to se stalo v devítipatrové budově v Dijonu ve Francii v listopadu roku 2010. Omítka fasády odpadla z lehčené plastové hmoty. V odpadkovém koši, který stál u zdi, vzplál oheň a následný požár se rozšířil do izolace fasády. Oheň se poté přes okna rozšířil na schodiště. Šest lidí zahynulo a 130 osob muselo být evakuováno, z nichž se mnoho nebezpečně nadýchalo kouře.
Rada Ville Bexandera zní používat jakýkoli typ izolace, jen ne lehčenou plastovou hmotu. „Pojišťovny zařazují budovy s izolací z lehčené plastové hmoty do kategorie největšího nebezpečí a účtují za ně nejvyšší pojistné. Volba nákladnějšího, ale méně hořlavého materiálu se často brzy vyplatí už jen vzhledem k nižšímu pojistnému,” říká Ville Bexander.
„Budova pravděpodobně vyhoří až do základů”
Martin Persson, generální ředitel malé stavení společnosti Ziphouse, si je rizika požáru vědom. Společnost zhotovuje pasivní rodinné domy ze stavebních prvků, ve kterých se z velké části používá lehčená plastová hmota. Pokud budovu zachvátí požár, vyhoří pravděpodobně až do základů. „Je to dost možné, ano, nemohu to popřít,” říká Martin Persson.
Z osobního pohledu, pokud by požár zachvátil jeho vlastní dům, on sám by raději postavil dům zcela nový, namísto aby zachraňoval například 3 místnosti a zbytek přestavoval. Podle Martina Perssona jsou zákazníci srozumitelně informováni o výhodách a nevýhodách lehčené plastové hmoty.
„Už když k nám lidé přicházejí, vědí, že měkčená plastová hmota je vznětlivá,” říká Martin Persson.
Z tohoto důvodu je lehčená plastová hmota na vnější i vnitřní straně obvodové zdi zakryta ohnivzdornou stavební deskou vyrobenou z oxidu hořečnatého, která se nazývá Ecoboard. Navíc je vnitřní strana vybavena vrstvou OSB, jmenovitě dřevovláknitou deskou a vrstvou sádrokartonové desky, která chrání lehčenou plastovou hmotu před ohněm.
Do zdí je zabudována rámová konstrukce dřevěných lišt a uvnitř lehčené plastové hmoty ve střeše jsou ocelové nosníky. Tím se zvyšuje nosnost konstrukce tak, že budova před svým zhroucením vydrží alespoň 15 minut. Díky tomu budou lidé moci budovu opustit, což je minimální požadavek stanovený ve stavebních předpisech Švédské národní rady pro bydlení, stavby a plánování, které se v zásadě zaměřují na ochranu osob a majetku.
„Nemůžeme stavět čtyřpatrové budovy nebo domovy důchodců, protože těmto požárním předpisům nikdy nebudeme moci vyhovět”, říká Martin Persson.
„Lehčená plastová hmota není nijak mimořádně vznětlivá.”
S varováními týkajícími se lehčené plastové hmoty nesouhlasí David Hultin, obchodní zástupce firmy Nya Emrahus. Tvrdí, že z použití lehčené plastové hmoty jako stavebního materiálu nevyplývá automaticky zvýšené riziko požáru, a že domy jeho společnosti jsou méně náchylné riziku požáru než dřevěné domy.
Nya Emrahus vyrábí pasivní rodinné domy se zdmi a některými částmi zastřešení izolovanými lehčenou plastovou hmotou. Podle Davida Hultina může materiál izolace hořet,
nicméně požár nešíří.
„Hoří velmi, velmi klidným, pomalým a pomíjivým plamenem. Pokud budovu zachvátí požár, stane se to, že zeď se roztaví, takže oheň se nemá kde rozhořet. Jednoduše řečeno, lehčená plastová hmota není nijak zvlášť náchylná k požárům,” říká.
Zdi budov jsou tvořeny vysokými, 45kg vážícími bloky lehčené plastové hmoty. Tyto bloky fungují zároveň jako formy pro betonové pilíře, které tvoří nosnou konstrukci zdí.
Lehčená plastová hmota je poté na vnitřní straně zakryta protipožárními sádrokartonovými deskami a na vnější straně omítkou fasády. Stavební modely se střechou v nízkém sklonu mají i střechy řešeny v lehčené plastové hmotě a sádrokartonu.
„Máme v plánu zcela upustit od používání tradiční izolace a používat výhradně lehčenou plastovou hmotu,” říká David Hultin.
V pozdějším e-mailu zdůraznil, že „zdi budov stavěných společností splují všechny stanovené požadavky na požární bezpečnost”.
Plast bobtnající hořlavým plynem
Lehčená plastová hmota se nazývá i EPS, což je zkratka pro expandovaný polystyrén. Do malých kuliček polystyrenu se nechá vstřebat malé množství hořlavého plynu označovaného jako pentan.
Tyto kuličky se ohřívají teplem páry, plyn se rozpíná a kuličky nabobtnávají do podoby měkkých kuliček, které tvoří EPS. Tento materiál se vyráběl i pod obchodním názvem Styrofoam.
Text: NICLAS KÖHLER - niclas@byggindustrin.com
